Kam se podívat

Chcete jet na výlet a nevíte kam? Zde je pár tipů kam vyrazit a užít si hezký den :) více informací můžete najít na oficiálních stránkách středočeského kraje.

 

Hrad Karlštejn – symbol zlatých věků

Majestátný hrad se tyčí nad třpytivou hladinou Berounky jako němý svědek té nejkrásnější historie, co kdy české země potkala. Karlštejn nechal postavit Karel IV. jako klenotnici. Byly v něm uloženy korunovační klenoty Svaté říše římské a později i česká Svatováclavská koruna. Poklad byl umístěn v kapli sv. Kříže – nejkrásnější prostoře hradu, zdobené polodrahokamy, zlatem, hvězdami z benátského skla, pozlacenými řetězy a unikátní portrétovou galerií „veškerého vojska nebeského“, starou víc jak půl tisíciletí

Barvitou historii Karlštejna opřádá nespočet pověstí i neuvěřitelných skutečných příběhů. Hrad měl svou „čachtickou paní“, která zamordovala čtrnáct lidí. Za obléhání husity poškodila hradby spousta soudků, naplněných hořící smůlou i fekáliemi. Děkanem na Karlštejně byl svého času slavný kronikář Václav Hájek z Libočan. Povídačku o tom, že sem nesměly ženy, použil ve své veselohře Noc na Karlštejně Jaroslav Vrchlický. Avšak čtvrtá manželka Karla IV.– jak praví spisovatel –tento příkaz porušila… Karlštejnské dějiny míchají fakta s fikcí, až člověk neví, co se dočetl v knihách a co mu našeptala fantazie.

 

Český Šternberk

Český Šternberk je gotický hrad přestavěný na zámek na levém břehu řeky Sázavy nedaleko dálnice D1.Stojí na hřebeni v nadmořské výšce asi 350 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR a od roku 2008 také jako národní kulturní památka ČR. Na ostrém skalnatém břehu středního toku řeky Sázavy byl hrad postaven před více než 760 lety. Roku 1241ho zde založil Zdeslav z Divišova. Název hradu je odvozen od erbu rodu divišoviců – zlaté osmicípé hvězdy (německy: Stern: hvězda, Berg: hora).
 

Kostnice Sedlec - aneb Kostel Všech Svatých

Kaple či kostel Všech svatých je pozdně gotická stavba (kolem r. 1400), patrně na místě staršího kostela. Je to čtvercová patrová stavba se dvěma štíhlými šestibokými věžemi v průčelí. Ve spodní části je známá kostnice. 

Chrám Sv. Barbory

Chrám Sv. Barbory stojí trochu na vzdor. Ve výzdobě nad levým vvchodem objevíte plastiku horníka, který je otočený zády k městu a přidržuje si kutnu, takže trochu odkrývá své pozadí. Byl sem umístěn v době, kdy se kutnohorští podnikatelé semkli proti zástupcům krále, ale dá se chápat jako univerzální symbol. Barbora měla konkurovat jak nedalekému Sedleckému chrámu, tak i Praze.

Stavba započala roku 1388 a jejím prvním architektem byl pravděpodobně Jan Parléř. Chrám rostl v prvních letech jako z vody nebo lépe z pískovce, který se těžil v nedalekých lomech. Ten obsahuje velké množství lastur, které v něm při bližším prozkoumání můžete pozorovat a pochází z dob, kdy se na tomhle místě proháněly ryby. Už čtyři roky po započetí stavby bylo vysvěceno 15 oltářů a ke každému ustanoven zvláštní kněz. Do husitských válek se stavba vyšplhala skoro do poloviny dnešní výšky, ale na té zůstala až do roku 1547, kdy bylo zaklenuto střední trojlodí. Nutno říct, že do té doby dovnitř pršelo, což lidem ani chrámu nesvědčí. Kutné Hoře také docházelo stříbro a milí Horníci se proto rozhodli, že stavbu předčasně ukončí. V původním projektu měl být chrám minimálně dvakrát delší a tahle asymetrie působí uvnitř legračně. Zvlášť, když člověk ví, jak jsou Horníci na Barboru pyšní.

Další úpravy chrámu pokračovaly až do roku 1905, což znamená, že Barbora čekala na své dokončení víc než 500 let. Po celou dobu se v ní ale k bohoslužbám scházeli obyvatelé města a modlili se ke své patronce. Modlili se k ní i dole pod zemí, zvlášť při závalech. Uměla horníky vysekat z dokonale beznadějných situací. Zkazek o její pomoci se v Hoře tradovalo stovky. Otevírala jim tvrdou skálu, svítila ve tmě nebo ukazovala cestu. Mít nahoře chrám bylo jako zajistit si dole ochranu nebo v ní aspoň doufat. Ostatně, můžete se pomodlit také. Jestli máte návštěvu místního dolu za sebou, tak jako projev díků a jestli vás čeká, tak prostě pro jistotu.

Neúchvatnější výjevy Svatobarborského chrámu zůstávají návštěvníkům skryty. Chrámy nebyly stavěny jen pro lidské oči, ale byly zasvěceny Bohu a ty nejroztodivnější objekty jsou umístěny vysoko nahoře. S dalekohledem nebo silným kukátkem můžete nad ochozy na pilířích obdivovat fantastickou faunu, tvořenou chimérami, netopýry, démony, harpyjemi, žábami nebo okřídlenými berany. Na jednom z jižních pilířů najdete i opici s pomerančem. Jedná se o první plastické zobrazení tohoto ovoce u nás. Uvnitř chrámu vás čeká atmosféra přitlumená barevným světlem vitráží a dokonalá akustika. Pořádají se tu varhanní koncerty a samozřejmě se tu konají pravidelné mše.

 

Zámek Březnice

 Renesanční zámek, který svou dispozicí nezapře, že vznikl přestavbou středověké tvrze. V interiérech najdete kromě rodových galerií také zbrojnici s bohatou sbírkou chladných zbraní a loveckých pušek Hanuše z Kolovrat. Expozice zahrnuje i tzv. Lokšanskou knihovnu z roku 1558 – nejstarší dochovanou renesanční zámeckou knihovnu v Čechách. Za prohlídku stojí i bylinková zahrada a anglický park, po kterém se v létě můžete projet kočárem. Každoroční tradicí se staly večerní zámecké koncerty, oživené prohlídky uprostřed léta a Vánoce na zámku Březnice.

www stránky- www.zamek-breznice.cz